Levé pozadí

IFR-NDB

NDB

NDB (Non-Directional-Beacon, nesměrový radiomaják) je vysílač pracující v pásmu dlouhých vln 200-525 kHz (nevyužívá ale celé toto pásmo). Nosná vlna je modulovaná kódem 1-3 písmen Morseovy abecedy, takže po naladění je možné akusticky ověřit, zda je naladěn správný maják (podle předpisů povinnost pilota si to ověřit).
Přesnost navigace NDB je udávána okolo 5-7 úhlových stupňů, tj. ve vzdálenosti 50 km od majáku je přesnost zaměření 4-6 km. V noci, kdy může být vyzařovací diagram ovlivněn interferncí s dálkovým příjmem, se ovšem udává možná chyba až 25 stupňů (tzv. “noční chyba” NDB).


Palubní vybavení:
“protikusem” NDB je na palubě letadla přístroj ADF (Automatic Direction Finder= Automatický Radiový Kompas neboli ARK), případně RMI (Radio Magnetic Indicator). Je to v podstatě číselník s ručičkou, která ukazuje směr k naladěnému radiomajáku (pokud není naladěn žádný maják v dosahu, stočí se ručička kolmo na osu letadla), v případě RMI doplněný o otočnou stupnici propojenou s magnetickým kompasem.

                                                                             

                                      RMI                                                                 ARK s pevnou stupnicí                                                ARK s otočnou stupnicí


Jak tedy u ARK s pevnou, nebo otočnou stupnicí zjistíme kurz k NDB?
U přístroje s pevnou stupnicí (ukazuje vždy na sever tj. 0) kurz k NDB určíme tak, že vezmeme Magnetic Heading, který zjistíme z kompasu a přičteme ho ke kurzu , který nám ukazuje ručička na ARK (Relative bearing) a výsledný kurz je Magnetic Bearing.
Např. Letíme kurzem 044 a ARK nám ukazuje kurz k NDB 225.
044+225= 269. Což znamená, že maják je od nás na kurzu 269.

                                                                           


U přístroje s otočnou stupnicí (poznáme, že má většinou dole otočný knoflík popsaný HDG) si jednoduše pomocí knoflíku nastavíme kurz z kompasu,kterým letíme a ručička na ARK nám bude ukazovat kurz k majáku.

Pokud tedy naladíme frekvenci příslušného NDB v letadle (samozřejmě musíme být v dosahu daného NDB), ručička ARK nám začne ukazovat směr k NDB. Obrázek vlevo nám znázorňuje indikátor, který nepřijímá žádný signál, zatímco obrázek vpravo nám již ukazuje směr k majáku. Oranžový piktogram uprostřed nám znázorňuje letadlo ten je stabilní a nemění polohu. Jak jste již určitě poznali příď letadla nám směřuje vždy vzhůru.

alt                                                 alt              


NDB můžeme využít např. pro:
1.    Let po trati
a.    Pasivní přílet – příď letounu nám míří přímo k majáku, nezaobíráme se větrem, kdybychom se podívali shora tak uvidíme, že let není přímočarý
b.    Aktivní přílet - příď letounu je vychýlena proti větru (o kolik záleží na síle větru), pokud letíme správně, tak by měl letoun letět po přímce. Tato metoda je obtížná a vyžaduje již nějaký cvik. Pokud máme na palubě 2 přístroje ARK a známe 2 majáky o kterých víme, že leží v zákrytu, tak naladíme na každý ARK jeden maják a udržujeme ručičky v zákrytu bez ohledu na kurz.

2.    Přístrojové přiblížení - Na trati konečného přiblížení jsou umístěny zpravidla dva majáky - tzv. "Dálná" (VPRS - vzdálená přívodní radiostanice, slouží zároveň k navigaci během letu) a "Bližná" (BPRS - blízká přívodní radiostanice, většinou má menší dosah a slouží pouze pro přiblížení, proto se nenazývá NDB ale L-Locator). Dálná se zpravidla umisťuje na 4. a bližná na 1. kilometr od prahu dráhy. Oba tyto majáky se doplňují Polohovými návěstidly (ang. Marker) což je zařízení které vysílá signál nad sebe, na palubě letadla je přijímač, který potom pilotovi opticky a akusticky signalizuje přelet tohoto návěstidla.

3.    Určení polohy letadla – Na ARK se naladí postupně dva různé radiomajáky, změří se jejich azimuty radiostanice. Přičtením/odečtením 180 stupňů se získají azimuty letadla. Ty se vynesou do mapy od obou majáků. Letadlo se nachází v jejich průsečíku.